Kořenov v Jizerských horách
Ve dnech 30.7. až 12. 8. 2017 bylo uspořádáno naším oddílem v pořadí již 34. letní soustředění v Kořenově v hotelu Kořínek na pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Celá akce byla opět zajištěna plně v režii oddílu a také opětovně za přispění Ústeckého kraje, od kterého jsme obdrželi dotaci ve výši Kč 30.000,- na jeho uspořádání. Ubytování a stravování bylo zajištěno přímo v hotelu. Stravování bylo zabezpečeno 5x denně a bylo pestré, chutné a v dostatečném množství včetně pitného režimu. Ubytování bylo v pokojích po 6. V areálu se střídaly i další tábory, např. mažoretky z České Lípy nebo tanečnice z Prahy. K dispozici byl též bazén, který jsme také dvakrát využili k relaxaci a celá řada dětských atrakcí (trampolíny, houpačky, apod.). Soustředění se zúčastnilo celkem 36 dětí pod vedením 6 vedoucích (Žaneta Popelková, Gustav Seifert, Zdeněk Beldík, Pavla Bejčková, Monika Beldíková a Josef Popelka st.). Na soustředění jsme odjeli vlakem a materiál včetně obou branek jsme si přivezli autem firmy Autodoprava Mixtaj. Cíl soustředění je v podstatě neměnný již po mnoho let, a tak jsme opět měli v plánu dvoufázový až třífázový trénink s cílem získat lepší fyzičku nebo prohloubit základní herní návyky hráčů a hráček a zlepšit nejen střelbu, ale také znalosti útočných a obranných systémů. U mladších jsme se pak soustředili na zdokonalení se v míčové technice za využití nejen míčů na házenou, ale také míčků na tenis a medicinbalů. Kolektiv byl rozdělen nejprve do tří skupin pro fyzickou přípravu, následně do čtyř skupin pro míčovou techniku a pak opět do tří skupin jednak podle věku, ale též podle výkonnosti na nácvik herních prvků. Samostatně tak trénovaly děti z přípravky, mladší žactvo a spolu pak dorost se starším žactvem. Výcvik byl zaměřen prvé tři dny na získání lepší fyzické zdatnosti, ke které byly využity přírodní terény v okolí, zejména pak členitý terén kolem hotelu (např. indiánským během vyběhli mladší až na rozhlednu Štěpánka). Pro vytrvalostní přípravu jsme pak využili lesní cesty, které byly víceméně rovinaté, ale splnily svůj účel. Pro posilování byla využita celá řada posilovacích prvků, které jsme měli s sebou. Na míčovou techniku jsme využili travnatou plochu, kde jsme měli též postaveny obě branky. Dále jsme měli možnost využít také plochy se šotolinovým povrchem. V závěrečné fázi soustředění jsme se zaměřili již jen na systémovou hru a střelbu. Jako každoročně, tak i letos všichni účastníci plnili podmínky Házenkářského šestiboje. Místo hodu o zeď byl i letos zařazen skok přes švihadlo. Nejlepší v jednotlivých kategoriích byli: Matyáš Vondráček se 78 body u přípravky, Dominik Havel se 160 body u mladších žáků, mezi staršími děvčaty zvítězila se 159 body Natálie Minaříková, mezi staršími žáky se 184 body Jan Turták, mezi dorostenci byl nejlepší Dominik Gebert s 226 body a mezi dorostenkami pak se 151 bodem Veronika Seifertová. V rámci výcviku byl psán jako obvykle test z pravidel národní házené, kterému předcházela přednáška. Účastníci byli rozděleni do tří skupin podle délky aktivní činnosti a v jednotlivých skupinách byli nejlepší: Ladislav Turták, Jan Beneš a Pavel Bejček se 14 body v nejmladší kategorii. Mezi staršími pak byli nejlepší T. Svobodová se 14 body před D. Havlem se 13 body a V. Hášovou s 10 body. Mezi nejstaršími pak zvítězili N. Dyrynková, J. Hubená, N. Minaříková a L. Minaříková se 17 body. Připraven byl také test z pravidel v ústní podobě pro přípravku, kde nejlepší byla L. Beldíková před J. Bejčkem a M. Vondráčkem. Nechybělo ani bodování úklidu jednotlivých pokojů, když nejlepšími byla děvčata - Tereza Svobodová a Eliška Havlová. Pro běh do vrchu jsme využili kopec nedaleko hotelu. Nejlepšími v jednotlivých kategoriích byli: Matyáš Vondráček v čase 13,86 sekundy u přípravky, Vladimír Kobík v čase 11,64 sekundy u mladších žáků, mezi staršími děvčaty zvítězila v čase 11,39 sekundy Lenka Minaříková, mezi staršími chlapci s časem 10,15 sekundy Jan Turták, mezi dorostenkami v čase 11,57 sekundy Lucie Hubená a mezi dorostenci byl nejlepší Jan Hořejší s časem 8,57 sekundy. Letos jsme absolvovali také vytrvalostní běh, který vedl v relativně méně náročném terénu se závěrečným táhlejším stoupáním. Nejlepšími v jednotlivých kategoriích byli: Tereza Marková v čase 2.04,10 sekundy u přípravky, u mladších žáků Jan Beneše v čase 2.01,22 sekundy, mezi staršími děvčaty zvítězila v čase 2.01,93 sekundy Kristýna Štrosová, mezi staršími chlapci v čase 2.03,74 sekundy Tomáš Ferenc a u dorostu byl nejlepší Dominik Gebert s časem 1.41,48 sekundy. Pro večerní zábavu byl uspořádán opět velký turnaj v "Člověče nezlob se", ve kterém jsme se vrátili k "pavoučímu" systému. Tentokrát bylo finále plně v režii těch nejmladších, když zaslouženě vyhrála dvojice J. Beneš, P. Bejček před dvojicí M. Dyrynk a L. Beldíková. Dále byl absolvován jeden speciální test, ve kterém vyhráli mezi obránci A.P. Turták v čase 46,61 sekundy před J. Hubenou 50,70 sekundy a T. Svobodovou 53,51 sekundy. Mezi útočníky byli nejlepší D. Gebert v čase 56,79 sekundy před J. Hořejším 60,66 sekundy a O. Kuvíkem 61,08 sekundy. Sólo soutěžila přípravka, kde zvítězil M. Vondráček v času 66,60 sekundy. Vítězové ve všech soutěžích byli odměněni věcnou cenou. Jako každým rokem, tak i letos jsme využili krásné prostředí k několika vycházkám. Hned první den jsme obešli část Kořenova ve směru na rozhlednu Štěpánka a udělali si obrázek o terénech kolem hotelu. První výlet jsme směrovali k vodopádu Polubný. Vyšli jsme směrem k penzionu Zvonice, odsud k Lesní chatě a pak k penzionu Butonia. Před mostem přes Jizeru jsme odbočili k Martinskému údolí a pod Jizerským kopcem jsme došli až k vodopádu Polubný. Zpět jsme šli kratší, ale náročnější cestou zpět k restauraci Beseda a k hotelu Kořínek. Celkem jsme ušli přibližně 12 km. Další výlet byl celodenní a byl naplánován do Harrachova, když jsme po cestě Farmberka, pak uhnuli na Janov, dále jsme Pilskou cestou I. došli až k mostu přes Mumlavu. Přes městečko jsme pak došli až k Mumlavskému vodopádu. Děti měly možnost si koupit menší suvenýry v Infocentru ve městečku a nazpět pak jsme šli k Pilské cestě II., kterou jsme došli až k mamutímu skokanskému můstku, kde byl nádherný výhled nejen na doskočiště, ale vzhledem k probíhajícímu festivalu rockové hudby Keltská noc i dobrý poslech muziky. Odsud jsme šli pod Čertovu horu a Novou Janovou cestou zpět k Janovu. Došli jsme k penzionu Butonia, od kterého jsme šli k restauraci Lesní chata, kde jsme se občerstvili a již známou cestou se vrátili k hotelu Kořínek. Ušli jsme tak dalších 25 km velice náročným terénem. Posledním výletem byla návštěva Jizerské porcelánky, kde se vyrábí laboratorní porcelán a další technická keramika. Děti měly možnost projít celou technologii výroby a dozvědět se zajímavosti z výroby porcelánu v Desné. Odnesly si také malou pozornost v podobě tavícího kelímku. Při této vycházce jsme ušli dalších 13 km. Počasí nám letos vcelku přálo, protože pršelo povětšinou v noci. Měli jsme také možnost opékání vuřtů při táboráku, kde každý pokoj předvedl scénku a jako nejlepší byly nakonec vybrány dvě v podání těch nejmladších. Na závěr jako každoročně byla zazpívána hymna národních házenkářů. Nechyběla ani závěrečná diskotéka, při které se tancovalo společně s tanečnicemi z Prahy jednou na naší a podruhé jejich diskotéce. Nemocnost byla v rozumných mezích, když bylo řešeno jednou zanícení po píchnutí hmyzem, jednou pohmoždění prstu, podruhé palce a potřetí pohmoždění šlachy u pravé ruky (Tanvaldská nemocnice). Mimo tato ošetření byly řešeny běžné věci jako klíšťata a další běžné házenkářské pohmožděniny. Tím došlo částečně k omezení zapojení některých účastníků do tréninkového procesu. Soustředění bylo i letos velice prospěšné především po stránce zvýšení fyzické zdatnosti. Po herní stránce došlo ale také k významnému zlepšení. Samotní účastníci pak přispěli svojí disciplínou a bezproblémovým chováním k jeho klidnému průběhu, za což je potřeba jim poděkovat. Dobré chování bylo oceněno i personálem hotelu.





Soustředění - Archiv