Rozhovor s Lenkou Wüstovou
23. 6. 2008 - Petr Votava - K rozhovoru jsme si pozvali střelkyni prvoligového družstva žen, Lenku Wüstovou, která má za sebou jednu z nejlepších sezon v první lize žen.
Rozhovor začneme právě ukončeným ročníkem první ligy žen, kdy Žatec podlehl Přešticím v boji o
bronzovou příčku. Jak Ty by jsi ohodnotila toto klání dvou tradičních soupeřů, případně vystoupení
tvého celku v play-off? Zklamání?
Určitě bych začala velkým "díky" celému týmu za výkony v celé sezóně. Play - off byla pro nás výzva a chtěly jsme ji využít. To, že jsme se dostaly tak daleko, je pro nás velký úspěch a víme, že příští sezónu to může být i lepší. Škoda jen, že nám nevyšla bitva s Přešticemi. Byly jsme už tak blízko, ale štěstí nám nepřálo. Museli jsme uznat, že v ten víkend byl soupeř prostě lepší. Atmosféra po odehraném zápase byla mizerná a není nic horšího, než se koukat na radující se družstvo soupeřů. V tu chvíli bylo zklamání veliké, ale každý si časem jistě uvědomí, že i tak to byl velký úspěch dostat se tak daleko.
A jaký je Tvůj názor na to, že se vůbec hraje nadstavbová část (play-off) v nejvyšších soutěžích národní házené?
Myslím, že by bylo férovější nechat výsledky ze základní části. Celý tým se snaží bojovat celou sezónu, vybojuje si pro ně velice hezké místo a pak stačí pokazit jeden zápas a vše je pryč. Přeci jenom celá sezóna není o jednom zkaženém zápase.
A jak by si zhodnotila vystoupení družstva Žatce v rámci celého ročníku. Je to jistě, oproti minulému ročníku, sezona úspěšná?
Jsem na nás hrozně pyšná. Myslím, že nikdo nepředpokládal takový úspěch po minulém ročníku. Nesmíme však zapomenout, kdo nám vybojoval návrat do 1. ligy. Nebýt "Žen B", tak jsme teď mohli bojovat pouze v oblastním přeboru. Proto ještě jednou díky. Vystoupení našeho družstva po celou sezónu bylo velice pěkné, ale je znát, že chybí trenér. Ke každému zápasu jsme přistupovaly zodpovědně a snažily jsme se do toho dát všechno, ale někdy i samotná snaha nestačí. I přesto byl tento ročník velmi úspěšný pro Žatec. Muži se udrželi ve II.lize a my vybojovaly 4. místo.
Po "funkcionářském boji" o právo startu v kvalifikaci o první ligu na konci loňského ročníku se dalo očekávat, že Žatec padne v mnohých očích v nemilost. Pocítila si něco takového na vlastní kůži?
Tak dalo se opravdu očekávat, že oblíbeným týmem asi nebudeme. A o to víc jsme musely dokazovat, že do 1. ligy patříme. To jsme dokázaly i tímto, nepříliš oblíbeným, bramborovým místem. Bylo vidět, že pro některé stále jsme trnem v oku. "To jsou ti, co si to vybrečeli". Samozřejmě, že to neřeknou nahlas, ale u někoho jsem to opravdu pocítila. Ale tak to prostě někdy bohužel bývá. Snad nás letos přijmou jako regulérní soupeře.
Přejdeme k Tobě. Dozajista se jedná o Tvoji nejúspěšnější sezonu mezi v dospělými. V tomto ročníku si odehrála své sté utkání v první lize, vystřílela sis pátou příčku mezi nejlepšími střelkyněmi a vlastně také premiérovou pozvánku do reprezentace. To vše podtrženo již zmiňovaným čtvrtým místem. To byla fakta. Jak ty by si to okomentovala/ohodnotila?
Reprezentace je pro mě samozřejmě výzva, teď už je to jen na mně jak ji využiji. Hrozně se tam těším, ale na druhou stranu mám z toho i velký strach nebo možná jen respekt. To že tam jedu se Zdenčou (Zdeňka Bilohuščinová) mi moc pomáhá se tolik nebát a vím, že mi se vším pomůže. Na hřišti si s ní rozumím a doplňujeme se. Každou sezónu se snažím nechat na hřišti ten nejlepší výkon, na který v tu chvíli mám. A to že je pro mě tato sezóna nejúspěšnější si opravdu neuvědomuji. Někdy to jde a někdy ne. Snad jsem si smůlu vybrala v posledním duelu s Přešticemi a v reprezentaci podám ten nejlepší výkon, na který mám. Jinak je velmi dobré, že nejsem v týmu jediná střelkyně a to dokazuje 6. příčka Zdenči. Moc gratuluji.
Máš nějaký osobní cíl, kterého by si chtěla v národní házené dosáhnout? Přeci jen času na to budeš mít ještě dost :-)
V koutku duše bych se chtěla stát mistryní národní házené nebo být nejlepší házenkářkou roku. Ale zároveň si uvědomuji, že v téhle konkurenci je to neuvěřitelně těžké se prosadit. Tak se budu snažit hrát nejlíp jak jen můžu a ono se snad časem něco z toho splní :-)
Pro mnohé mladé žatecké házenkářské naděje můžeš již být vzorem. Koho Ty jsi měla/máš za vzor?
Vzor jako takový jsem nikdy neměla a nemám. Obdivuji mnoho hráček a jejich kvality jak z našeho týmu, tak i jiného.
A na kterého trenéra nejraději vzpomínáš?
Nejvíce mě ovlivnila paní Seemanová. Pamatuji si to jako včera, jak mě nechtěli vzít do družstva, protože jsem byla hodně malá, myslím věkově. Ale nakonec se nade mnou slitovali a vzali mě k nim do týmu :-) Mám na ní hrozně hezké vzpomínky, i na její odchod. Škoda, že se nechce vrátit a ujmout se třeba ligy :-( Pak přišla i Miluška (Plecitá ml.) a té jsem si hrozně vážila jako trenéra, i teď je pro mě napůl trenér. Její rady si vždycky vážím. Jako kapitán je na spravném místě. Umí povzbudit tým neuvěřitelným způsobem a to nás žene dál. Trenérů bylo více a nechci tím na nikoho zapomenout. Každý mě určitým způsobem ovlivňoval a vedl nějakým směrem a jsem jim za to moc vděčná.
Děkuji za rozhovor a přeji i nadále spoustu sportovních úspěchů.