Jak viděl rok 2010 trenér mužů Václav Havránek


21. 11. 2010 - Václav Havránek - Po zimní přípravě, která zahrnovala tři kvalitní turnaje byla jarní část druholigové sezony pokračováním loňského podzimu, tedy krasojízdou až do sedmého kola, kdy jsme byli donuceni po porážce v Nezvěsticích opustit první pozici tabulky. Ještě další tři kola žila naděje na postup do první ligy, ale osud tomu nechtěl a na jednu stranu možná i dobře, a po posledním kole jsme zakončili sezonu na místě třetím. Samozřejmě, že úspěch to je i bez postupu velký, neboť to je historicky nejlepší umístění žateckých mužů. Mladý tým, který dokázal předvádět takovou hru a často přivádět k zoufalství i zkušenější družstva si nezaslouží nic jiného než absolutorium. Na všech postech se hráči ukazovali jako vynikající individuality a dohromady vytvořili kompaktní celek, který porazit bylo pro ostatní otázkou cti a prestiže. Pak přišla letní přestávka a s ní i brigády vysokoškoláků (což samozřejmě chápu), ty ovšem poznamenaly ligovou přípravu velmi negativně a my na první utkání s Raspenavou v nové sezoně nebyli kompletní a vlastně téměř bez tréninků. Ovšem vše dopadlo dobře a my začali úspěchem. V Podlázkách se nám, ale tolik nedařilo. Potom jsme se šnůrou pěti výher dostali do dobré pozice pro závěr podzimu, když od šestého kola jsme se utábořili na druhé pozici za neporaženým Tymákovem. V sedmém kole přišla neskutečná přestřelka v Řevnicích a my odjížděli poraženi poměrem 29:31. Z druhého místa jsme ovšem nespadli a vydrželi na tomto postu až do posledního kola, kdy jsme museli kapitulovat v Tymákově a to nás odsunulo na pozici čtvrtou.

Na konec sezony nás ještě čekalo osmifinále ČP, ze kterého jsme chtěli postoupit, což se také podařilo a lednové čtvrtfinále bude rozhodně přínosem v zimní přípravě.

Takže to nyní shrnu: Celý rok 2010 je dalším úspěchem tohoto stále mladého a rozvíjejícího se týmu mužů, který nemá sice daleko ke svým nejlepším výsledkům v budoucnu, ale přesto na ně zatím nedosáhl, neboť se stále rozvíjí. Zapojují se noví mladí hráči a letošní sezona je pro nás přímo katastrofou, co se týká zranění hned několika hráčů základní sestavy v průběhu celé sezony. Přes tyto faktory se tým dokáže držet na předních místech tabulky, za což jim chci poděkovat. Hlavně pak útočníkům Peteru Antolovi a Kubovi Hradiskému, kteří byli při všech utkáních hlavními pilíři útočných řad. Tím samozřejmě nemyslím, že by ostatní nic nepředvedli, opak je pravdou, což potvrzuje 243 nastřílených branek do sítí soupeřů. Útočné řady pracovali na výbornou. Co se týká obrany, tak ta si udržela svůj standard z loňska, i při zapracovávání mladíků Popelky a Pavlase, kteří se zdají být do budoucna cennou posilou. A konečně ústřední postava týmu Štěpán Horník v brance je neustálou oporou, bez které bychom nebyli, tam kde jsme.


Pavel Sýkora při střelbě v utkání proti Ejpovicím

Zpět na předchozí stránku